Rybičky v akváriu

V první řadě, pokud chcete pěstovat rybičky v akváriu, tak si potřebujete dobře rozmyslet jaké, a hlavně, jak náročné. V podstatě jde o to, kolik času jste ochotni akváriu deně věovat, pokud to nejsou hodiny, ale minuty, pak je rozumnější volit (alespoň zpočátku) rybky méně náročné. Od toho vyplývá také velikost akvária. Ono dnes je sice poměrně jednoduché zajít do prvního zverimexu a koupit si tam nějaké to malé akvárko, ale pokud to budete opravdu myslet s rybičkami vážně, tak vás plastová nádoba asi příliš nepotěší. Tudíž si nejspíše budete muset objednat zhotovení skleněné nádrže na míru. (nezapoeňte na podstavec, ono akvárium které váží stopadesát či více kilogramů nebude stát na stole příliš dobře.)

Máme-li si vybrat konkrétní druhy ryb pro tzv. společenské akvárium, musíme se řídit určitými pravidly. Není možné nakoupit ryby jen podle toho, zda se nám líbí, či ne. Jsou ryby, které mají základní potravu živočišnou a naopak jsou ryby, které přijímají potravu rostlinnou. Jsou ryby, které ryjí ve dně a hledají potravu tam a jiné se zdržují u hladiny a číhají. Zkušení akvaristé "šijí" akvárium určitým druhům doslova na míru. Při výběru hraje velmi důležitou roli barva ryb. Mnoho lidí se řídí pestrostí jejich zbarvení. Nemalou úlohu hraje také velikost a tvar. Méně již projev a původ. Velmi důležitý je také nárok na potravu. Dalšími důležitými faktory jsou: nárok na teplotu, kvalitu a různé hodnoty vody. Nemalou úlohu hraje také "užitečnost" ryb v akváriu. Obsazujeme-li novou nádrž, měli bychom dbát na vyrovnanost rybího společenství, které plní zároveň funkci praktickou. Ryby u hladiny dovedou vysbírat plovoucí potravu a nemáme tak problémy se zaplesnivěním zbylého krmiva. Ryby u dna plní podobnou úlohu, ale také neustále rozrušují povrch dna a tím se starají o přísun kyslíku ke kořenům rostlin.

Co budete pro začátek potřebovat

Akvárium, topení, filtr přiměřeného výkonu (vzhledem k obsahu akvária), písek nebo kamínky (nejlépe ve velikosti 3-6 mm), substrát, několik rostlinek, dekorace (velký kámen, hrady z kamene, kořen...), regulátor vody, osvětlení akvária pokud není součástí krytu. Jelikož rostlinky z počátku nemají z čeho čerpat, je dobré koupit speciální hnojivo pro rostlinky. Dále roztok pro prevenci proti nemocem, odkalovač. Rybičky NIKDY nekupujte ihned s akváriem, mohli byste být záhy zklamáni.

Jak postupovat

nejprve usaďte akvárium na jeho místo (později bude tak těžké, že manipulovat s ním půjde obtížně).Properte písek či kamínky v čisté vodě (nepoužívejte žádné chemické prostředky) do jednoho zadního rohu akvária umístěte topení a do druhého filtr (dobře je upevněte) umístěte do akvária dekorace, které jste před tím rovněž umyli v čisté vodě. Akvárium naplňte do poloviny vodou, do které přidáte regulátor vody. Potom zasaďte rostlinky, kterým jste zkrátili kořeny a odstranili špatné listy. Dolijte zbytek vody a nyní můžete spustit filtr a topení. Nechte akvárium stát po dobu 14-ti dní (existují i prostředky, kterými lze tuto dobu zkrátit). Kupte několik rybek které můžete chovat pohromadě (zpočátku nekupujte úplně všechny, které jste si vybrali), pokud je jdete kupovat v zimě, vezměte si přenosku, kde je budete moci udžet v teple (např. Chladící box do kterého dáte malou pet lahev naplněnou teplou vodou a ručník). Jakmil rybičky donesete domu, sáček i s rybkami vožte do vody v akváriu, aby se teplota vody dostala na stejnou úroveň a ryby nebyly v šoku. Přidejte dané množství roztoku který slouží jako prevence proti zavlečení chorob. Po několika minutách vpusťte rybky do akvária.


Nezapomeňte, že také akvárium se musí uklízet. Odkalovačem odsajte kal ze dna jednou za týden až 14 dní cca 1 kbelík a pak vodu opět doplňte čerstvou do které přidáte regulátor vody. Dále je potřeba prát vnitřek filtru (pokud nemáte venkovní filtr) a to dle zatížení filtru 1× za týden až 1× za měsíc. Perte jej a čistěte pouze v čisté vodě, né příliš horké, abyste nezničili užitečnou mikrofloru. Pokud se na skle tvoří řasy seškrábněte je žiletkou. Pokud se tvoří rychle, pravděpodobně máte akvárium blízko okna, kde je vystaveno přílišnému slunečnímu záření.  

Druhy rybiček vhodných do akvárií

Živorodky Poeciliidae

(živorodkovití) jsou u akvaristů velmi populární. Živorodky jsou velmi vděčné, většinou mírné ryby, které jsou svým projevem v akváriu bezproblémové a jsou mezi chovateli oblíbené. Jen některé druhy mohou být dravé a nesnášenlivé. Jejich trávení je dosti nedokonalé a značně znečišťují vodu. V akváriu obývají všechny úrovně, ochotně se reprodukují a produkují živé potomstvo. Na rozdíl od jiných ryb se samičky živorodek oplodňují vnitřně, pomocí samcovy modifikované řitní ploutve – gonopodia – kterou se zavádí sperma. Mezi ryby této skupiny patří i mečovka, nazývaná tak proto, že samci mají na ocasní ploutvi dlouhý, špičatý, mečovitý výrůstek. Rovněž sem patří gupka, druh, který má množství barevných odrůd. Platy obvykle mají oblé ocasní ploutve, zatímco některé velkoploutvé živorodky mají zvětšenou, plachtovitou hřbetní ploutev. Polozobánka má prodlouženou dolní čelist. Nejznámější čeledí je Živorodka duhová (paví očko, gupka).Velice přizpůsobivá živorodka, jednoznačně nejoblíbenější u akvaristů nováčků. Samci jsou mnohem menší než samice. Vybarvení těla samičky gupky je mnohem mdlejší, než vybarvení jejího druha, ale barva její ocasní ploutve může být zářivá. Ocasní ploutev může nabývat nejrůznějších tvarů, včetně vějířovitého, závojovitého nebo tvaru podobného ocasu tetřeva. Těhotné samičky vyžadují silně zarostlou nádrž; porost rovněž chrání potěr před sežráním rodiči.

Dalším oblíbeným druhem jsou Tetry. Tetry jsou čeledí Trnobřichých. Většina ryb z této skupiny pochází z Jižní Ameriky, třebaže několik rodů je domácích v Africe. Mnohé ryby z této čeledi jsou vhodné pro akvárium a paleta jejich velikostí sahá od drobounké tetry neonové až po piraňu, jejíž velikost téměř odpovídá její krvežíznivé pověsti. Tetry žijí většinou ve vodě měkké a zrovna tak ji potřebují ke tření. Na rozdíl od živorodek jsou čistotné a neznečišťují tolik vodu. Sumečci v závislosti na čeledi žijí ve vodách měkkých i velmi tvrdých a jejich rozmnožovací způsoby jsou také velmi různé. Jsou to povětšinou ryby, které se skrývají, ožívají setměním a obývají stinná místa našich akvárií a mají rádi rostlinnou stravu.Nejznámější čeledí je Neónka obecná (tetra neonová)Tetra neonová (Neonka obecná). Dobře známá červeně zabarvená tetra s elektricky modrým světýlkem způsobila dost značné pozdvižení, když byla uvedena do akvaristického světa ve 30. letech. Od té doby však její sláva byla zastíněna objevem křiklavějších druhů, jako je neónka červená. Malá rybka se musí chovat ve skupinách. Příležitostně se stává obětí neléčitelného onemocnění neónek, při němž se za hřbetní ploutví šíří světlá skvrna. Chovejte je v hejnu o šesti i více rybkách.

 

Parmičky Parmička nádhernájsou čeledí Kaprovitých, kteří jsou dalším častým druhem vyskytujícím se v akváriích. Mají ojedinělou vlastnost: ve svých čelistech nemají zuby. Místo toho drtí potravu zuby, které se nachází v hrdle. V této čeledi jsou 3 skupiny vhodné pro akvárium: vedle parmiček jsou to dania a razbory. Parmičky jsou velmi čilé rybky, které žijí pod hladinou a při dně. Jejich latinské jméno Barbus znamená „vousatý“. Je odvozeno od výrůstků připomínající vousy, které mnohé parmičky mají po stranách úst. Tyto výrostky pomáhají rybám hledat potravu na dně řeky nebo akvária. Většina z danií jsou čilé ryby plovoucí v horních vrstvách akvária a živící se při hladině. Zatímco parmičky jsou docela spokojené ve stojaté vodě, dania jsou doma v rychle tekoucích, spíše chladnějších vodách, a proto v nádrži dávají přednost dobře filtrované a kyslíkem nasycené vodě. Protože v přírodě žijí v hejnech, lépe se jim daří, chovají-li se ve skupinách.Razbory v sobě spojují vlastnosti parmiček a danií: žijí při hladině i pod ní, jsou velmi čilé. Lépe prospívají ve skupinách. Oblíbená je Parmička nádherná. Tato parmička se hojně množí pro obchod s tropickými rybami. Byla vyšlechtěna i dlouhoploutvá závojová forma. Jedná se o rybu velmi mírumilovnou, jež se dobře adaptuje na život v akváriu. Nejpěkněji vybarvena je při nižší teplotě. Samci mají tělo hodně červené a zlatý hřbet, naproti samice jsou šedozelené až zlatavé.

Cichlidae (vrubozubcovití)Cichlida žlutoocasá, jsou skupinou sladkovodních ryb, která obývá Jižní a Střední Ameriku, Afriku včetně Madagaskaru a několika málo druhy i Asii a to Indii a Cejlon. Tato početná čeleď je doma v mnoha akváriích a patří k ní tak známé druhy jako skaláry, terčovci, mnoho druhů akar, které se dostaly dokonce i do křížovek a dnes již známé, ale stále poměrně vzácné a nádherně vybarvené druhy z afrických jezer Malawi a Tanganika. Zástupci této čeledě jsou velikostně velmi rozdílní. Protože se cichlidy vyskytují v tolika druzích a dokonce endemitních varietách, vznikly mnohé specializované kluby, které se věnují chovu určitých skupin těchto ryb. Tak vznikly kluby chovatelů afrických cichlid, jihoamerických cichlid, trpasličích druhů cichlid, terčovců, skalár a jistě ještě mnoho jiných. Velikou zajímavostí této skupiny ryb je starost o potěr. Starostlivě pečují o své potomky. Některé druhy své potomky doslova vysedí, jiné je nosí v tlamce ale snad všechny mají veliké nadání v jejich ukrývání a hájení před nepřáteli. Jsou to převážně ryby dravé a tudíž je dobré jim obstarat živočišnou potravu.

Sumci Sumeček černýse vyskytují v nekonečném množství čeledí. Namátkou Loricariidae - krunýřovcovití, z Jižní Ameriky( střední a severní část), Ictaluridae – sumečkovití (ta samá oblast), Doradidae - trnovcovití, Jižní Amerika, Callichthyidae - pancéřníčkovití, Jižní Amerika., Pimelodidae - anténovcovití, Mexiko, Střední a Jižní Amerika. Z jiných oblastí známe Schilbeidae - sumečci průsvitní, Afrika, Asie, Mochocidae – Afrika, Clariidae - keříčkovcovití, Malajsko, Filipíny, Madagaskar, Asie, Afrika, Bagridae - sumíčkovití, Afrika, část Asie. Jsou to tedy ryby z veliké oblasti naší země. Žijí ve vodách měkkých i velmi tvrdých a jejich rozmnožovací způsoby jsou také velmi různé. O velikosti nemluvě. Jsou to povětšinou ryby, které se skrývají, ožívají setměním a obývají stinná místa našich akvárií. Vyhledávají zarostlé kouty s kořeny a kameny a mnozí z nich se vracejí na jedno místo, které si oblíbí. Rozmnožování je velmi zajímavou částí chovu sumců. Někteří se rozmnožují ve volné vodě, jiní v různých jeskyňkách, nebo kladou jikry na sklo nádrže. Sumečkové mají rádi rostlinnou stravu např. v podobě řas, ale také přijímají a potřebují potravu živočišnou.

Rostliny do akvárií

HygrophilaMokřanka žilkovaná – česky mokřanka,  patří velké množství různorodě vypadajících rostlin. Všechny se vyznačují výbornou snášenlivostí takřka všech druhů vody a nejsou náročné ani na obsah živin v půdě, ani na světlo. V neosvětlené nádrži vám ale neporostou ani ony. U nás bývá nejčastěji k sehnání Hygrophila difformis (mokřanka trojkvětá). Někdy se jí také říká indická vodní hvězda, podle uspořádání jejích listů. Za mírné přihnojování se odvděčí rychlejším růstem. Hygrophila polysperma (mokřanka mnohosemenná) se hodí především do větších akvárií, může totiž dorůst až 50 cm. Pravidelný řez ji omladí a zahustí její vzhled. Odstřižené stonky můžeme znovu zasadit. Podobné požadavky má i Hygrophila corymbosa (mokřanka vzpřímená).

Ludwigia repens Zakucelka plazivá. Velmi dekorativní a u akvaristů velmi oblíbená rostlina. Zakucelka plaziváJejí olivově zelené listy jsou na rubu purpurové. Intenzita červené barvy závisí na dostatku osvětlení. Pokud necháte rostliny vyrůst nad hladinu akvária, mohou vytvořit drobné žluté kvítky.

Microsorium pteropus čili hnědovka křídlatá. Vzhledem se podobá známější kryptokoryně, ale narozdíl od ní se nepěstuje zasazená v substrátu, ale připevněná např. vlascem na dekoracích v akvárium – mangrovníkových kořenech, jeskyních nebo kamenech. Narozdíl od většiny akvarijních rostlin dobře snáší i nedostatečné osvětlení.

EgeriaDouška hustolistá Častějšímu poddruhu Egeria densa (douška hustolistá) se občas říká argentinský vodní mor. Za tuto nelichotivou přezdívku vděčí své schopnosti rychle a vydatně růst. I když dorůstá výšky až 50 cm, hodí se i do menších nádrží, protože její stonky se rády vznášejí po hladině. Její růst je nutné regulovat až tehdy, pokud příliš stíní ostatním rostlinám. V obchodem se někdy můžeme setkat i s poddruhem Egeria najas.